Únor 2012

Proč povytahuji obočí, když dojde na debaty typu "Proč nemám ráda Čechy?"

28. února 2012 v 11:49 | Jana Elinor Poláčková |  Elinoří poznámky
Vlastenectví není sprosté slovo a patriotismus tu není jen pro Američany či Poláky.
Nemohu říct, že jsou chvíle, kdy bych raději nebyla třeba právě Američankou nebo Polkou, čistě proto, že v některých ohledech mám k těmto národnostem a jejich stereotypům blíž než k tomu, co se tvrdí o Češích. Ale narodila jsem se v tehdy ještě Československu, mým mateřským jazykem je čeština, a rodinné kořeny se táhnou k jihočeským sedlákům v podhůří Šumavy a ke kovářům z oblasti na pomezí Hané s Valašskem. Takže... jsem Češka a jsem na to hrdá.
A nic na tom nezmění ani postavy Michala Viewegha ve spřežení s komediemi Slunce, seno, … a dobrým vojákem Švejkem k tomu.

Co mě škola (ne)naučila

26. února 2012 v 11:42 | Jana Elinor Poláčková |  Elinoří poznámky
Když se otočím zpátky na osm let na gymplu, v duchu se ušklíbám nad svou tehdejší představou - povětšinou se učíme nesmysly a učitelé nás zbytečně buzerují, k čemu je se biflovat fakta, když důležitější je umět je najít a použít.
JENŽE...
Škola by měla naučit člověka se učit. Krom základního vzdělání mu poskytnout i zárodek lásky k sebezdokonalování se, rozvinout zvídavost, dát možnosti koukat se dál než jen na špičku nosu, naučit jej základy analytického a kritického myšlení. Aspoň prostřednictvím faktů.

Výkřik do tmy - o spisovatelství

19. února 2012 v 22:40 | Jana Elinor Poláčková |  Elinoří poznámky
V poslední době je blog plný diskuzí na téma spisovatelství.
Spisovatel sem, spisovatel tam, spisovatel je toto či tamto... upřímně řečeno, milí spisovatelé mi začínají lézti na nervy. Bez ohledu na to, zda se shlukují pod transparentem "SPISOVATEL", "BLOGER", "PISATEL" či dokonce "PISÁLEK".
Jsem sice fanatik schopný hádat se o lecjaké banthovině, ale čeho je moc, toho je příliš.
V otázkách názvosloví platí prosté - byť růže hnojem byla zvána, po růži vonět bude stejně. A naopak to není jiné, koňská kobližka označená cedulí "Gloria dei" bude stále po čuchu podezřele připomínat pach mrvy.

Knihy v mých myšlenkách: Rytíř přišlý z nicoty

19. února 2012 v 20:52 | Jana Elinor Poláčková |  Na nočním stolku válí se...
Dobře. Přiznám se bez mučení. Když jsem uvažovala, zda Svaroga recenzovat či nerecenzovat, rozhodla obálka. Vesmírná černota s rozmazanými body hvězd a okýnko ukazující napůl zarostlou tvář sympatického chlapíka v uniformě - v doprovodu ještě sympatičtějšího hafana. A pohled na anotaci slibující něco na způsob klasické dobrodružné fantasy. Hrdina se propadne do jiného světa a je z něj vyvolený. Zase.
Své pocity z knihy před čtením bych popsala asi jako: Fajn, originalita nejspíš nic moc, ale nenáročné čtivo v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství.
Pak jsem - oprávněně - nestačila zírat.

Deset důvodů, proč NEPSAT fanfikce

1. února 2012 v 18:03 | Jana Elinor Poláčková |  Úvahy nad psaním
Výsledek včerejšího datlování - deset důvodů, proč se ponořit do oceánu fanfikcí. Přesto nelze předstírat, že průměrný ambicioznější autor či čtenář na existenci něčeho takového reaguje způsobem: "Fanfikce? - Ne, radši knihu!".
A nutno dodat, že k tomu má zatraceně dobré důvody...