Rýpání v šálku čaje, aneb Paranormální romance podruhé

11. ledna 2012 v 22:38 | Jana Elinor Poláčková |  Úvahy nad psaním
Rýpat do paranormálních romancí je prý v módě. Nepopírám. Tento trend nastal v okamžiku, kdy se Edward Cullen poprvé zatřpytil před zraky šokovaného čtenářstva především mužského pohlaví. Pánové pochopili, že přichází éra supersamců, jimž nemohou přirozenými zbraněmi konkurovat, i vsadili na sarkasmus a podvratnou ironii.
Ovšem nechápu, co má s kritizováním žánrů společného konstatování, že paranormální romance má blíž k romanci než k fantasy.


poznámka: ano, reaguji (tak trochu) na debatu na webu o Anitě Blake, konkrétně na poznámky o "in kritikách paranormálních romancí" a podivení se nad kritizováním žánru, který nemám ráda. Nejsem si totiž vědomá, že bych paranormální romance kritizovala, podobnou činnost si totiž představuji jinak.
Nejspíš jsem myšlenku vyjádřila špatně, proto se ji pokusím vyjádřit znovu a lépe. :-) Pokud se rozvine debata (i tady na blogu), tím lépe.

Budu se opakovat, ale nemohu si pomoci.
Paranormální romance - a romance obecně - nejsou můj šálek čaje. Přesto je čtu a snažím se v nich orientovat. Lze to přičíst na vrub mé představě o recenzentovi jako tvorovi, který zná recenzované žánry jako celek a je schopný se v nich vyznat natolik, aby poznal, jak si dané dílko ve své škatulce vede.
Jestli je dobré, špatné, průměrné, ve srovnání s ostatními svého druhu.
Jenže tady nerozhoduje "líbí-nelíbí", natož "mám rád-nemám rád".
Důležité je být v obraze, což chce víc než literární předsudky.

Že nemám k paranormálním romancím právě pozitivní vztah, nijak nevypovídá o jejich (ne)kvalitách, ale o mých preferencích. Ani o mé (ne)schopnosti se na ně dívat jako na žánr s vlastními pravidly a zákonitostmi, a adekvátně si je načíst. Asi budu nepříjemná, ale - opravdu si myslíte, že nejlepší kvalifikací pro psaní o žánru je fanouškovství?

Až budu psát, nebo jen tvrdit, něco ve stylu "Paranormální romance je z principu hloupá, protože stojí na milostném motivu a tudíž se nic pořádného neděje!", bude to kritizování žánru. A hloupé k tomu.
Stejně tak, kdybych tvrdila, že "Paranormální romance nepatří do fantasy, protože je na to příliš pitomá.".
Jenže já nic takového netvrdím. Jenom jsem napsala, že paranormální romance je především romance a v regálech s fantasy tím pádem nemá co dělat (pokud není s jinými subžánry fantasy řádně prokřížená).

A to čistě na základě příběhových schémat.
Netvrdím, že jsou špatná, ale že (")fantasy(") točící se kolem námluv středoškolačky a (dejme tomu) upíra by patřila spíš do sousedství námluv středoškolačky a jejího nového spolužáka z Kalifornie, než vedle dejme tomu tajného upířího komanda chránícího svět před hrozbou ultravlkodlaků.

Paranormální romance je totiž příběh se schématem typickým pro romanci, obohacený o nějaké to fantastično.
Obávám se ale, že to z něj nedělá fantasy.
A než se ozve tolik oblíbená poznámka o snižování žánru, prosím, nechte si ji pro sebe a zamyslete se... skutečně to BUDE fantasy?
Ve chvíli, kdy místo zamilovaného (dejme tomu) upíra zaujme
  • cestovatel z daleké budoucnosti?
  • android?
  • mutant?
  • tajný vládní agent s parapsychickými schopnostmi?
  • mimozemšťan?
Když to bude o komplikovaném sbližování se (bojím se napsat telenovela, protože by to znělo pejorativně) odehrávajícím se na palubě kosmické lodi, zarámovaném prostředím připomínajícím space operu?
Když půjde o příběh zasazený do prostředí virtuální reality?
Když se bude jednat o zakázané přeskočení jiskry mezi dvěma členy trestanecké jednotky (různého pohlaví) ve světě "temné budoucnosti, kde není nic než válka"?
Ve všech vyjmenovaných případech by šlo o křížence mezi fantastikou (spekulativní fikcí) a romancí - čili o paranormální romanci. V některých, pravda, trochu volněji pojatého, ale to už se dá přičíst dalšímu žánrovému křížení.
A teď se zeptám ještě jednou - opravdu byste cokoli z výše vyjmenovaného s klidným svědomím zařadili jako "FANTASY"? Definici paranormální romance (totiž romance + fantastický motiv) to totiž splňuje...

P.S: to, že mám problém se zaškatulkováním "fantasy", neznamená, že paranormální romance neberu jako součást fantastiky - a pokud vycházím z konceptu spekulativní fikce jako označení pro všechny žánry s prvky fantastična, tak tam samozřejmě patří taky. :-D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Abyss Abyss | Web | 12. ledna 2012 v 0:05 | Reagovat

Záleží na tom z jakého úhlu se na fantasy díváš, pokud z takového hodně obšírného, pak ano - patří tam i paranormální romance (dále jen PR), pokud se na to díváš ale velmi z blízka, tak již ne.

Copak můžu nacpat Vampýrskou akademii k Zeměploše a elfům od Tolkiena... podle mě je jen kolem tohohle škatulkování moc velký humbuk... je to stejné jako u filmů, přeci jaký normální člověk mohl na Twilight připsat tag horror? ... komedie beru, ale horror? Jenže už jen tímto snižováním veledíla Twilight na komedii, se podle některých mohu dopouštět napadání onoho titulu a ještě samotných fanoušků.
Upřímně mi život nekrátí, pokud je PR v sekci fantasy, protože narvat ji k romancím, které čtou rády babičky (neurážím náhodou zase mladší ženy, co to čtou?) mi taky nepřijde moc vhodné.
Jednoduše ještě nepřišel čas na to, aby si PR vysloužilo vlastní označení, jakož tomu již nyní je v zahraničí, jenže pokud nás tahle doba potká, tak se určitě zase ozve někdo další, že takové... noo tentonons hnus... si něco takového nezaslouží. Jednoduše to je debata do skonání světů.
Všichni fanoušci té pravé fantasy, by měli být rádi, že se ostatní opírají do PR, protože už nezbývá čas opřít se do fantasy a brzy budou zase fandové PR rádi, že se najde něco jiného, do čeho by se dalo rýpnout :D

Každý fanoušek (čtenář) by měl především stát pevně na zemi a uvědomit si, že i když se mu může zdát svět jeho hrdinů kdejak reálný, tak má stejně smůlu a budu i nadále trčet tady. Někteří to holt berou moc vážně a chtěli by ze svého žánru udělat klasiku, která by se měla v budoucnu zapsat do povinné četby (už se mi na blogu v jedné debatě dokonce i objevilo děvče, které to dal učitel jako povinnou k maturitě)... jenže paranormální romance nevznikly, aby okouzlily svět svou hlubokou myšlenkou... mám ráda YA, ale i tak od toho čekám prostě jen to, co mi to nabízí, byť některé opravdu i vyčuhují, a ať už je třeba Hunger Games jakkoliv zajímavá série, tak se nebudu bít s někým na život a na smrt, abych obhájila její čest.

Nevím kde se to poslední dobou bere, že každý vše vtahuje až moc na svou osobu a nekouká na věci jednoduše tak, jak jsou.

V jedné knize jsem kdysi našla pěknou větičku "Šílenější než spisovatel fantasy, je již jen ten, kdo se do knihy začte." :D

2 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 12. ledna 2012 v 4:24 | Reagovat

Tu diskuzi jsem četla a tak nějak jsem nepochopila vo co go, spíš mi přišlo, že jste si to s Daletth vysosly v rámci kydání špíny na Alžbětu Lexovou a její článek v Pevnosti. (Který jsem nečetla a který vzbudil daleko více vášní, jak jsem tak listovala diskuzí. :-D )

Není to jedno, kam se to řadí?
Když si vezmu, že jistá kniha s názvem Hladová přání už se objevila mezi...
...dětskou literaturou
...YA
...paranormálními romancemi (Fakt.)
Přičemž autorka by ji nezařadila asi ani do jedné ze škatulek...

Přijde mi to pomalu šumák. :-D

3 Elinor Elinor | E-mail | Web | 12. ledna 2012 v 10:47 | Reagovat

[2]: Cože? Alžbětě Lexové vyšel na toto téma článek v Pevnosti?
(Pevnost ani XB-1 už nějakou dobu nesleduji v rámci protikrizových opatření). Reagovala jsem na Daletth, která PR řadila k fantasy, což mi po stránce literárních šuplíků přijde... zvláštní.
Pokud je to na pevnostním webu, mohla bys mi poslat odkaz? :)

4 Elinor Elinor | E-mail | Web | 12. ledna 2012 v 11:18 | Reagovat

[1]: Díky za komentář.

Dívám se na to především z hlediska literárního škatulkování. Což je mi jako čtenáři relativně fuk, jako občasnému autorovi zcela ukradené, ale jako recenzent se holt snažím o klasifikaci žánrů ve stylu pana Linného. Jen místo na zvířátka se zaměřuju na subžánry. Přičemž neříkám, že to dělám jediným správným způsobem, prostě mám nastavená určitá kritéria pro identifikaci a začlenění druhu. :)

Ale zpět k PR.

Především nejsem jistá (a myslím, že na tohle téma jsem diskutovala na facebooku nad odkazem k prvnímu článku), jestli je čistokrevná paranormální romance i jiný příběh, než který je postavený na Milostném Příběhu. Velká písmena nemyslím ironicky.

Pokud jsou vztahy a milostný motiv jenom jedna ze součástí děje, pak narážím na průšvih, že tohle je prakticky v každé druhé knize, aniž by z toho byla romance.

Že se z PR stala v současnosti populární marketingová škatulka je jedna věc, na druhou stranu tam končí knížky, které tam nemají podle mého názoru co dělat, protože je to lépe prodá. (Čili autoři, nakladatelé, knihkupci a část čtenářů na tom vydělají. To lze brát jako argument, proč se tak děje, a to jako argument dosti nezpochybnitelný,)
A ze stejných důvodů je to řazeno pod fantasy - ženy, které čtou romance, by nejspíš zvládly Mrazení případně Wardovou, ale ty dále prokřížené s fantasy by pro ně byly moc silné kafe (příliš děje, moc málo romantiky... a nejde jenom o starší ročníky, tohle jsou knížky, kde je cokoli jiného než peripetie kolem párkování čtenářkami bráno jako krajně nežádoucí).

Hledání odpovědi na otázku "co je to pravá fantasy" je mi vcelku ukradené. Dostatečná odpověď je množství subžánrů.
Opírat se do jakéhokoli subžánru "z principu" mi přijde skutečně hloupé. Z mnoha důvodů.
I v titulech nejvíc naplňujících definici žánru paranormálních romancí jsou věci typu Twilight, které považuji za poněkud nešťastné, tak Wardová nebo Stiefvaterová, které považuji za mnohem lepší.
Opírat se mohu do konkrétní knihy a když to dělám, je vhodné se do ní opírat se znalostí toho, že něco o žánru vím (ad. všechny ty recenze na military sci-fi, kde je vytýkáno "příliš mnoho stejných hodností, až se v tom člověk ztrácí").

Můj názor je ten, že PR by měly mít v rámci spekulativní fikce vlastní škatulku mimo fantasy (kam nepatří i proto, že jestli vezmu třeba šablonu ze Stmívání a namísto upírů použiji mutanty a la X-meni... bude to paranormální romance, ale ne fantasy).

V praxi by PR končily stejně v regálech s fantasy, protože vlastní regál nemají šanci na českém trhu utáhnout, ale odpadly by z mého úhlu pohledu prekérní situace. :)

5 vestec vestec | Web | 12. ledna 2012 v 21:44 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

6 KatyRZ KatyRZ | Web | 13. ledna 2012 v 20:57 | Reagovat

Neřadit PR k fantasy, protože jsou romantické? Takže Daletthina Mrtvá čarodějka není fantasy, ale detektivka? Jeden příklad z mnoha. Fantastika může být psaná mnoha způsoby, defacto každý žánr beletrie může být obsažen ve fantastice. To je na ní kouzelné. K tomu, aby ženská četla PR nestačí jen mít ráda romantiku, musíš mít ráda i fantasy prvky. Na druhou stranu spousta lidí považuje fantastiku za šílenost, ale beletrii čte. Představila jsem si svoji máti, jak jsi jde koupit harlequinku, šáhne po jedné s hezkým přebalem a doma nechápavě hledí na stránky plné upírů... Ano, podle mě PR jednoznačně patří k fantastice.

7 KatyRZ KatyRZ | Web | 13. ledna 2012 v 21:02 | Reagovat

PS: Ale je pravda, že automaticky používám slovo fantastika a ne slovo fantasy ;).

8 Elinor Elinor | E-mail | Web | 13. ledna 2012 v 21:10 | Reagovat

[6]: o příslušnosti PR k fantastice nepolemizuji (jak jsem psala v reakci na Abyss, ideální by bylo, aby PR v rámci spekulativní fikce měly vlastní škatulku), o jejím řazení k fantasy ovšem ano :).

Pokud jde o Daletthinu Mrtvou čarodějku, tu považuji za fantasy detektivku (a podstatně víc za fantasy než za detektivku, pod tím označením si totiž představím hlavně klasickou "anglickou křížovku", jak to satirizoval Raymond Chandler) - což je jeden ze subžánrů. :)

9 KatyRZ KatyRZ | Web | 13. ledna 2012 v 21:22 | Reagovat

[8]: Jasně, ale pokud Daletthinu fantasy detektivu řadíš do fantasy, pak bys měla do fantasy řadit i romantiku plnou fantasy postav. Pokud existuje PR, kde jsou postavy ve stylu mutantů z x-menů - prosím řaďme je zase jinam... Berme to tedy případ od případu :), pokdu se hrdinka zamiluje do draka a v druhém pokračování zjistí, že je vlastně čarodějka, ale pořád je to hlavně o tom vzdychání - nemůžu říct, že to není fantasy ;).

10 Elinor Elinor | E-mail | Web | 13. ledna 2012 v 21:27 | Reagovat

[7]: aha, tohle jsem si přečetla až teď, po napsání svého komentáře. :) ;)

V prvním článku jsem o PR tvrdila, že je to výsledek křížení romance a fantastiky.

Jak píšeš, fantastika se naprosto přirozeně prolíná s nejrůznějšími žánry - což platí víceméně o všech jejích subžánrech. V různých knihách to může být do různé míry...
Nicméně "fantastika" nemůže být používána jako synonymum slova "fantasy". Protože je to vyšší škatulka a základní dělení fantastiky je následující:
--> sci-fi
--> fantasy
--> horor
Třeba Les rukou a zubů (uvádím ho ráda, je hodně netypický a protože jsem ho svého času a nepříliš odvázaně četla asi sedmkrát, osmkrát, mám ho v živé paměti stále) mixuje romanci s hororovými prvky a objevují se indicie, že se jedná o náš svět po zombie apokalypse.
Tohle jako fantasy označit nemůžu, je to mix postkatastrofické sci-fi s hororem... :) Ovšem zároveň to zcela splňuje definici PR.

11 Elinor Elinor | E-mail | Web | 13. ledna 2012 v 21:34 | Reagovat

[9]: tady bych řekla - bude zatraceně záležet, jakou fantasy, máme tu i další křížení žánru.

To, co jsi popsala, je fantasy červená knihovna (nemyslím pejorativně), zakotvení v klasických reáliích je dosti silné.

Jestliže on je upír a ona vlkodlak a celé to je o Romeovi a Julii ve světě plném fantastických bytostí, s největší pravděpodobností to bude mít přes 50% příběhového základu v urban fantasy a bude to fantasy.

Ale taky může dojít k následujícím situacím:

1. lykantropie je v roli vzácné nemoci; většina vývoje vztahu se by nezměnila, kdyby měl postižený partner dejme tomu nějakou prozaickou chorobu. A tohle je jediný fantastický prvek.

2. mimozemšťan z nějakých důvodů pobývá inkognito na Zemi, seznámí se s krásnou dívkou, rád by si s ní něco začal, ale jednak je do ní tak zamilovaný, že by se s ní chtěl oženit, jednak ví, že se bude muset vrátit domů...

Jestli je 1. označitelné jako fantasy, mi přijde krajně, krajně polemické.
2. je označitelné jako sci-fi. Přičemž jde o romantiku, jde o paranormální romanci (zejména bude-li mimozemšťan mimozemšťanem podobného typu, jako je Edward upírem)... jenom to nemá v sobě stopové množství fantasy jako žánru.

12 KatyRZ KatyRZ | Web | 13. ledna 2012 v 22:24 | Reagovat

[11]: Oki. Chápu tě. Paranormální romance brát jako samostatný žánr, ačkoli díla do ní patřící se mohou zároveň řadit jinam (fantasy, scifi atd.) a vždy to bude fantastika :).

Možná je pro mě složitější od sebe oddělovat subžánry fantastiky (ne že bych v nich neviděla rozdíl), protože je mám ráda všechny - od fantasy přes scifi až k... vlastně čisté horory já nerad, ale dejme tomu dark fantasy ano.

A o Lese rukou... jsem slyšela. Přemýšlela jsem, jestli si ho vybrat jako odměnu za články, ale odradilo mě, že prý styl psaní je "studený".

13 Cahir Cahir | 14. ledna 2012 v 16:58 | Reagovat

Tvoje otázka, jestli to BUDE fantasy mě nutí se zamyslet, proč ty, taková odbornice, tam pleteš příklady z pole sci-fi (např. mimozemšťan). Má to být chyták? Jinak ten zbytek (bez sci-fi) bude fantasy.

Z tvého komentáře: "ženy, které čtou romance, by nejspíš zvládly Mrazení případně Wardovou, ale ty dále prokřížené s fantasy by pro ně byly moc silné kafe (příliš děje, moc málo romantiky... a nejde jenom o starší ročníky, tohle jsou knížky, kde je cokoli jiného než peripetie kolem párkování čtenářkami bráno jako krajně nežádoucí)" Tohle by mohlo vyznít, že čtenářky romancí považuješ za hloupé, protože chtějí jen milostnou linku a víc jejich mozková kapacita nezvládá. Tobě samotné se nelíbí, když ti někdo něco slušně zkritizuje, a přesto ty sama to děláš také.

A teď ke zmiňované diskuzi, kterou tu propíráš. Všimla jsem si v ní pouze suchého konstatování, že kritizování paran.romancí je in (a to ještě jako reakce na jinou reakci a nikoliv přímo na tebe nebo tvůj článek). Dokonce to potvrzuješ v úvodu a já  souhlasím s prvními 4 řádky. Pak nedokážu pochopit, co tě na konstatování, že PR jsou v módě, tak rozepsalo. Tedy pokud neplatí to známé pořekadlo O potrefené...

14 Elinor Elinor | E-mail | Web | 14. ledna 2012 v 22:05 | Reagovat

[13]: Díky za komentář. :) Pro větší přehlednost rozdělím odpověď do bodů.

ad. 1.
Jo, má to být "chyták". :) Protože "paranormální romance = fantasy" platí (dobře, dodávám "podle mého škatulkovacího názoru") jenom když je převážná většina příběhu spojená s fantasy. Což zdaleka nemusí být...

ad. 2
Omlouvám se, nepodařilo se mi napsat myšlenku tak, jak byla zamýšlená.
Když totiž vyjdu ze zkušenosti ze svého okolí se čtenářkami romancí, tak romance čtou proto, že si chtějí oddechnout a přečíst si něco právě o té milostné lince.
Kdyby chtěly číst něco jiného, sáhnou po detektivce, thrilleru nebo historickém románu. Je pro ně tedy důležité, aby romance fungovala jako romance a nemíchaly se do toho další prvky... protože od romance očekávají určitý druh čtenářského požitku, vztahující se právě k tomu párkování se. Kdyby je zajímalo v tu konkrétní chvíli něco jiného, přečtou si něco jiného.
P.S: leží mi to v hlavě a zeptám se - tím slušným kritizováním je myšleno co přesně? To nemyslím ironicky, jenom se snažím dospět ke konkrétnímu upřesnění.
Na hodně věcí mám sklon reagovat po webu poněkud konfrontačně, aniž bych se u toho ale zároveň ježila nebo hodlala kousat. Prostě se snažím jít k problému a přimět druhého, aby svoje stanovisko odkryl do větší hloubky.

ad. 3
To s tou potrefenou není - z mnoha důvodů a nesouvisejících zas až tolik s debatou na Anitě - špatný postřeh. :)
Mám totiž problém s představou, že moje blogové články kritizují paranormální romance, přičemž celou dobu ryju jen do jejich škatulkování (kdy tvrdím dvě věci, jednak že paranormální romance má základ v romanci, jednak že se jedná o romanci obsahující nepřirozený prvek, který nemusí být nutně fantasy - a proto je nelze k fantasy řadit).
Tohle byl hlavní motiv vzniku prvního článku a přetrvává to v tom druhém. :)

15 Cahir Cahir | 15. ledna 2012 v 16:28 | Reagovat

[14]:
1. a 3. Se sci-fi to bude sci-fi romance. Tohle pojmenování není z mé hlavy, ale setkala jsem se s ním několikrát na Amazonu. Mimochodem všimla jsi si někdy, že v knihkupectví v regále s nápisem Fantasy bude i sci-fi? (Nepočítám do toho velké knižní paláce).
Platí: Paranormální romance = fantasy i romance. Což by mělo být jasné i z názvu.

2. Slušené kritizování znamená, že jsi nebyla přirovnána k domácímu hospodářskému zvířectu, pohlavnímu orgánu a nebyla propírána ani tvá inteligence v záporných hodnotách atd. To se totiž dost často stává v dnešní době. A tvůj článek byl označen jako dobrý a o tobě bylo napsáno, že máš přehled. Za tahle slova já bych byla osobně ráda.
Čtenářky romancí z mého okolí si chtějí oddechnout, ale nepreferují jen romance, ale i další četbu. Jen od romance se lépe odtrhává, když někdo s něčím začne otravovat. Naopak si myslím, že čtenářky od romancí očekávají i další prvky a ty se liší v závislosti na generacích. Jinak by přece nebyla tak populární N. Roberts, která má všechna svoje díla s přídavkem.

16 zuzana koubkova zuzana koubkova | Web | 16. února 2012 v 8:31 | Reagovat

Čtu tyhle články a jenom zírám, jak je to, co jsem na vlastním blogu tak pohrdavě nazvala "škatulky" důležité.
Jinak klobouk dolů, Elinor, fantasticky mne inspirujete - už si v hlavě skládám povídku na téma sklepení, Snape, Malfoy a krabička kondomů a začínám přemýšlet i o romanci - jen si nejsemm jistá, zda paranormální...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama