Pro urážku starost... ale houby. :)

23. července 2012 v 19:18 | Jana Elinor Poláčková |  Elinoří poznámky
Rumcajs to neměl nejjednodušší, stačilo, že si trochu otevřel ve špatný čas na špatném místě ústa, a skončil v Řáholci. A nad jeho ševcovskou dílničkou se skvěl nadpis: "Pro urážku starostenské nohy nadosmrti zavříno".
Well, nic až tak podobného se nestalo. Jenom se mi stala menší série životních změn, s níž mi souběžně vpadlo do reality tolik projektů, že blog jde k ledu. Nadosmrti ne. Nejspíš jen na pár měsíců, než se vše vyjasní a vyčistí. V tuhle chvíli toho mám až nad hlavu a pokud někde budou přibývat informace a články, tak tady - http://jana-elinor-polackova.webnode.cz/.
A ani to není moje priorita.
 

Literární deníček 18. - 27. června

27. června 2012 v 12:36 | Jana Elinor Poláčková |  Literární deníček
Well, vzhledem k časovým dispozicím se týdenní formát Literárního deníčku ztrácí takřka hned do neznáma. Stává se. Zvlášť když je léto, slunce svítí, vítr profukuje, venku řvou ptáci, doma kočky, a projektů s prioritou je tolik, že na blog je ještě méně času než obvykle. A to je co říct.

Literární deníček 11. - 17. června

19. června 2012 v 17:56 | Jana Elinor Poláčková |  Literární deníček

Oč jde?
Ptejte se Temnářky. Podařilo se jí rozjet "vyhecovávací" projekt. Osobně bych to popsala "jak nahradit "Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!" kombinované s hrou, jak z "psáti" dostat pomocí několika písmenkových změn jiné sloveso v stejném tvaru a rovněž s pěti písmeny, ale naprosto odlišným významem".
Jinými slovy, snaha poskytnout si zpětnou vazbu.

S čím jsem do tohoto týdne vstoupila?
- mám před sebou dvě životně důležité zkoušky
- mám spoustu rozdělaných věcí a restů, čili by bylo záhodno je dodělat

Jak to dopadlo?
- zkoušky za mnou, úspěšně
- většinu restů jsem dodělala, nicméně vyexpedovat se mi podařilo pouze jediný
- zemřel mi notebook. Vlastně se spíš ocitl ve stavu klinické smrti a teď je otázka, zda se jej podaří zachránit. Nebo aspoň nějaká data z něj. Protože jsem v naprosto stejné situaci, v jaké jsem byla, když jsem psala první verzi Odvety. Nemám zálohy. Někteří jedinci jsou nepoučitelní. Na druhou stranu, základní výcvik ve věcech IT si dokázali osvojit natolik, aby ze zbytků počítače po tátovi dokázali dát něco, co jede, dá se na tom psát a celkově se to tváří jako funkční počítač.
- po sešitech jsem se nicméně vrátila k jednomu velkému fanfikčnímu projektu (ano, Mandaloriané, Mandalorianů není nikdy dost :) ) a začala si poznámkovat povídku do Vidoucího. Deformace Olonchem se dostavila.
- a dělám korektury projektu jednoho kamaráda, z čehož v tuhle chvíli momentálně poněkud lezu po zdi. I díky klinické smrti notebooku. Současný stav: 132 normo zkorigováno za asi 12 hodin čistého času. Do toho chodím do práce, sem tam i spím, řeším kočičí populační krizi a tak vůbec.
Nemluvě o blížícím se startu jednoho teď už i mého projektu.

Jo. Připadám si jako mýval jedoucí v pěkném kofeinovém rauši.

(obrázek z deviantartu od my-cousine-vinny)

Další články


Kam dál

Reklama